Jak již tomu je dlouhá léta, i letos se s počátkem prázdnin vydaly děti nejen z Jindřichova Hradce a okolí na letní tábor Klepákův Mlýn, který pořádá Pionýrská skupina 8. března J. Hradec. Prvních čtrnáct dní patří prvnímu běhu, během něhož se Klepák tentokrát proměnil ve zlobří bažinu. Ano, naším průvodcem v těchto dvou týdnech byl zlobr Shrek, Oslík, Kocour Vbotách a další pohádkové bytosti z oblíbených animovaných filmů.

Rovných šedesát dětí se po příjezdu na Klepák ubytovalo v chatkách a stanech a rozdělilo se do šesti vyrovnaných oddílů, které s v následujících dnech měly utkat v mnoha hrách a soutěžích.

Zlobr Shrek má bažinu svou

a ostatní tam za ním jdou

s tím, že mu domov jeho vezmou.

Se Shrekem a dalšími bytostmi jsme se seznámili rychle. Zahráli jsme si jak z pozice Shreka, tak i výkupčích pohádkových bytostí. Je třeba se na všechno podívat z více stran. Samozřejmě nehrajeme celé dny pouze jen hry, je třeba si zasportovat (s vidinou diplomů v závěru), něco se přiučit a něco pěkného si vyrobit. A jaké sporty jsme si užili? Zastříleli jsme si z kuše i vzduchovky, zapádlovali na rybníce, prošli se v kosmohelmě, proměnili se v opice na opičí dráze a medvědy v udržení se na stromě či zaházeli raketou. V rámci řemesel si děti vyrobily vlastní placky, propisky z fimo hmoty, vyzkoušely si enkaustiku, quilling, šití květů, upekly perníčky či zkonstruovaly vlastního draka.

 Tak sebral se a vyrazil

a oslík se k němu přifařil

a na cestu jdou…

 Koloběh táborových her se rychle rozběhl, většina z nich byla motivována scénkou, která odpovídala příběhu. V prvním týdnu jsme se drželi prvního filmového dílu, setkali jsme se tedy s věrným Oslíkem, který s námi spolu se Shrekem strávil celé dva týdny, s proradným Lordem Farquadem, dračicí a hlavně princeznou Fionou.

 Princeznu hlídá ve věži drak

osvobodit ji nebude jen tak

spolu to možná dokážou

 Ano, jak se praví i v námi upravené písničce, Shrekovi a Oslíkovi se za pomoci dětí podaří Fionu osvobodit z nejvyšší komnaty nejvyšší věže nejtemnějšího hradu. Musí při tom společně překonat například řeku s lávou či obelstít draka. Fiona však čekala jiného hrdinu, ne ošklivého zlobra. Shrek ji rychle vyvede z omylu, neosvobodil ji pro sebe, ale pro Lorda Farquada. Během cesty zpět do Du Locu musí přemoci bandu Robina Hooda. Jenže celý plán výměny princezny za bažinu má drobný háček.

 Fiona je zakletá,

v noci zlobr ve dne nádherná,

rychle přeskočila jiskra

 S končícím prvním týdnem je třeba stvrdit lásku Shreka a Fiony, nejprve ji musí zaujmout uvařením dobrot, poté musí překazit její svatbu s Farquadem zničením svatebních dortů, nakonec stačí odhalit její tajemství a odvést si ji k sobě do bažiny. Nejen hrami živ je člověk a tak bylo pro děti během prvního týdnu připraveno více atrakcí. Navštívit nás přijela kynologická skupina z J. Hradce, jejíž členové nám předvedli, co všechno naučili své psy. Děti měly možnost si vyzkoušet, jaké to je, když se na nás takový německý ovčák řítí a zakusuje se do ruky. V letošním roce nám přálo počasí, tak jsme mohli uskutečnit celoodpolední výlet na nedalekou skálu Hradisko, kde si děti mohly vyzkoušet slaňování ze skály. Nechyběl ani první táborový oheň, u kterého jsme si zazpívali a vedoucí zahráli improvizované scénky na témata od dětí.

Víkend je již tradičně zlomový, v našem případě se zlomil i děj příběhu do druhého filmového pokračování Shreka. V neděli tak v táboře vyrostl hrad Fioniných rodičů (pravda, jen nafukovací), ve kterém si mohli děti zaskákat. Další atrakcí, kterou si mohli vyzkoušet i sourozenci či rodiče byla již tradičně naše oblíbená vysoká lanová překážka. Tentokrát si zkušení vedoucí připravili třmeny ve výšce zhruba šesti až deseti metrů.

S postavami druhého dílu se nejprve setkáváme na slavnostní večeři, která se promění ve frašku, kde jídlo a sliz létají vzduchem. Ve druhém díle přichází rovněž na scénu oblíbená postava, kterou je Kocour v Botách. Ten je nejprve najat králem k zavraždění Shreka, to se mu však nepodaří a na základě šermířské cti se stává Shrekovým věrným druhem v souboji s novým protivníkem. Vílou kmotřičkou a jejím synem Krasoněm.

Jak jsem psal již výše, počasí nám přálo jako již dlouho ne a díky tomu jsme mohli uspořádat bivak, čili přespání v přírodě. Každý oddíl se vydal na své tábořiště, postavil si přístřešek, nachystal dřevo na oheň, uvařil si buřtguláš, opekl špekáčky a zabavil se, jak mu bylo libo – u kytary, her či povídání.

Ale zpět ke Shrekovi, nyní bylo třeba nenápadně proniknout do továrny víly kmotřičky, abychom mohli ukrást lektvar, který by Shrekovi pomohl ke štěstí. Získání lektvaru rozhodně nebyla žádná legrace, více lektvaru skončilo na zemi a na oblečení než v připravených nádobách.  Lektvar Shreka proměnil ve člověka, to ale ještě nic neznamenalo, musel se co nejrychleji dostat ke své Fioně, kterou se mezitím pokoušel očarovat princ Krasoň. Bohužel byl Shrek při tomto snažení uvězněn. Děti mu však s chutí pomohly a splněním několika úkolů odemkly zámky řetězů, které Shreka poutaly.

Tím už se však příběh i tábor rychle chýlily ke konci. Shrekovi už zbývalo pouze za pomoci Pinoccia, Perníčka, Buchty a starých známých Oslíka a Kocoura překazit slavnostní ples, na kterém se měla kouzlem Fiona zamilovat do Krasoně. Naštěstí se mu to podařilo a slavnostní ples se mohl proměnit v diskotéku, kde si zatančili pohádkové bytosti i všechny děti.

Diskotéka však předznamenává poslední celý den, který započíná tábornickou stezkou, kde se ověřují tábornické dovednosti, které děti stihly během tábora nasbírat. Po obědě následuje závěrečná táborová hra, při které si všichni sáhnou na dno, tentokrát na jejím konci čekala trička jako odměna. Poté už zbývá jen chvilka napětí, než se spočítají výsledky závěrečných her a úklidu, po které následuje slavnostní vyhlášení. Sice o to, kdo je první a kdo poslední, neběží, ale přece jenom tak trochu běží:) Letos byla táborová hra opravdu velmi vyrovnaná, na čele se vystřídaly téměř všechny oddíly, ale v závěru už se rozhodovalo pouze mezi jedničkou a pětkou. O pouhý jeden bod zvítězil v celotáborové hře 1. oddíl. Gratulujeme! Všechny oddíly byly odměněny krásnými dorty upečenými nejšikovnější kuchařkou Olinkou. Po vyhlášení zbývá poslední oficialita a tou je slavnostní táborový oheň, u něhož děti předvedou scénky, které si secvičily. I letos se mezi nimi našlo několik velmi povedených divadelních kousků.

Poslední den je již tradičně dnem smutného loučení, ale zároveň těšením se za rodiči. Autobusy přijíždějí, zazní posledních pár písní na kytaru, ukápne pár slz a nezbývá než se těšit na příští rok.

Čekání si můžete zkrátit akcemi, které naše pionýrská skupina pořádá během roku. Aktuální informace se průběžně objevují na těchto stránkách nebo na našem Facebooku. Na facebooku můžete rovněž diskutovat o tom, jak se vám letošní tábor líbil a co bychom měli vylepšit do let příštích.

Letošní i loňský rok si rovněž můžete připomenout pohledem na videa ze scének na Youtube.