Putování s Červeným trpaslíkem – Klepákův Mlýn 2012, I. běh
„Hlásí se palubní počítač Holly. Moje IQ je 6000. Nacházíte se na vesmírné lodi Červený trpaslík, která putuje vesmírem již tři miliony poté, co na ní došlo k tragické havárii. Její posádku tvoří poslední člověk ve vesmíru lodní technik Dave Lister, který tři miliony let strávil zmrazen ve stázi. Dalším členem je hologram Rimmer, Listerův mrtvý nadřízený, který je proslulý svou zbabělostí. Posledním členem posádky je Kocour, humanoidní forma života, která se za tři miliony let vyvinula z Listerovy kočky Franknštajna.“ Do této situace se dostaly děti, které 30. června 2012 přijely na 1. běh letního tábora Klepákův mlýn, který pořádá pionýrská skupina 8. března z Jindřichova Hradce.
Během prvního seznamovacího dne se poznaly s ostatními členy svých oddílů, kterých bylo celkem šest, s okolím tábora
a rovněž s posádkou Červeného trpaslíka prostřednictvím prvních scének. Zaroveň jsme stihli prvních pár her, které všechny dokonale vtáhly do děje. Počasí nám naštěstí přálo, tak se kosmonauti mohli hned od prvního dne koupat v rybníce.
Druhý den se rozjelo tradiční kolečko řemesel a sportů s vzěláváním, které se v průběhu tábora protočily mezi všemi oddíly. A co pěkného jsme vyráběli? Rakety z kartónu, origami, hvězdy z čajových sáčků, videoklipy, sádrové odlitky, pohlednice a záložky pomocí enkaustiky, smaltované šperky, psali bulvární plátek a v neposlední řadě vlastnoručně vyrobéné fotky pomocí pinhole fotoaparátů. A sportovní odvětví, ve kterých se děti utkaly o diplomy a uznání? Z klasických sportů jsme se věnovali střelbě ze vzduchovky, skoku v pytli táhnutí saní či pádlování. Z novějších jsme házeli do dálky raketou, stříleli z kuše, tančili na tanečních podložkách a chodili v kosmohelmě, která nám motala vidění. Druhý den se nám rovněž představila poslední z hlavních postav, a to android Kryton, kterého musely děti najít a osvobodit ze staré rozbité lodi. Rovněž jsme blíže poznali Kocoura a jeho svět, vytvořili si kočičí bibli a v ní se podívali do dávné kočičí historie – do kočičích válek.
V následujících dnech jsme absolvovali další často humorné trampoty s touto povedenou posádkou – šli lesem pouze po čichu, vařili kosmický guláš, absolvovali kuchařské zkoušky či plnili rozličné úkoly, které nám zadávala Holly přestrojená za zlý počítač Queega. Mezitím jsme si často našli čas na vykoupání se v Bahňáku. Také jsme stihli rozehrát mezioddílové turnaje v ringu, vybíjené a frisbee. Nechyběl ani první táborový oheň, který se uskutečnil i přes tradiční večerní deštíkobouřku:-)
Čtvrteční den se nesl v duchu bojů mezi dobrem a zlem v podobě oživlých voskových figurýn. Večer jsme šli vařit do přírody, ale bohužel jsme v tom nejlepším byli vyrušeni výše zmíněným deštíkem. V následujících dnech jsme se dostali do jiných dimenzí a časů, ve kterých jsme kupříkladu museli plnit rozličné úkoly, ale pozpátku.
Tábor se překulil do své druhé poloviny a jako již tradičně, neděle se nesla ve volnějším duchu. Návštěvní den byl letos obohacen o projížďku na koních a vysokou lanovou překážku.Večer bylo třeba doručit tři miliony let starou poštu, která bezcílně putovala vesmírem, než se ji zmocnila naše posádka.
Lanovou překážku jsme zdolávali i v následujících dnech. V pondělí se z nás stali trosečníci, kteří uvízli na opuštěné planetě, kde jsme si museli postavit přístřešek, bojovat s nepřáteli či se dostat pryč v únikovém modulu.
V dalších dnech jsme se těšili na bivak – přenocování v přírodě, ale bohužel nám počasí nepřálo, tak jsme se k němu
nedostali. Přes den jsme si alespoň stihli zahrát hry motivované boji s replikantskými loděmi či likvidací nebezpečného počítačového viru v prostředí divokého západu.
Ve čtvrtek jsme se setkali s mimozemšťankou Kamilou, která se umí proměnit v to, co si přejeme. Další setkání bylo méně příjemné – narazili jsme na Polymorfa, na kterého jsme si nejprve museli připravit bazukoidy a poté ho v další hře najít skrytého v kupě rozličných předmětů. A večer přišlo to, na co se těšila většina tábora, a to DISCO, kde jsme tančili dlouho do noci.
Poslední plnohodnotný den byl před námi. Dopoledne jsme si při tábornické stezce ověřili, zda jsme se během vzdělávacích a sportovních zaměstnání něco naučili. Během dopoledne jsme si taky doladili scénky k táboráku. Po obědě již přišlo velké finále, závěrečná hra, která jako obvykle spojila schopnost luštění šifer s důvtipem a fyzickou zdatností. Poté nastala ona chvilka napětí, kdy se sčítaly výsledky posledních her, připočetlo se k němu hodnocení úklidu. A jak to vlastně dopadlo? Na prvním místě se v táborové hře umístil 6. oddíl, ale na tom zas až tak nesejde, hlavně že jsme si to všichni parádně užili. Po vyhlášení výsledků a rozdání odměn a triček jsme si promítli oddílová videa a večer vše uzavřeli táborovým ohněm.
Sobota, jak už to tak bývá, je dnem smutného loučení, balení, úklidu a odjezdu domů. Zazní poslední tony kytary, ukápne pár slz a jede se… Tábor je za námi a myslím si, že letošní ročník se náramně povedl, co vy na to? Můžeme diskutovat na Facebooku🙂